Náklady deníků listopad 2011

Čtvrtek v 22:40 | Ondřej Höppner
1. Blesk: STEJNĚ listopad 348, září 348 226, srpen 345 229, červenec 344 436, červen 356 176
2. MF Dnes: NAHORU listopad 219 (z toho je třeba odečíst ostatní prodej 17), září 214 069 (- ostatní prodej 14 331), srpen 221 805 ( - ostatní prodej 18 104), červenec 220 544 (ostatní prodej - 18 494), červen 216 258
3. Deník: DOLU listopad 199, září 204 062, srpen 202 424 (- ostatní prodej 1 674), červenec 203 202, červen 203 467
4. Právo: DOLU listopad 116, září 119 765, srpen 121 609, červenec 121 513, červen 120 502
5. Aha: DOLU listopad 84 září, 90 740, srpen 89 821, červenec 89 246, červen 84 900
6. Hospodářské noviny: DOLU listopad 41 září 42 798 (- ostatní prodej 2 420), srpen 41 203
7. Lidové noviny: DOLU listopad 40, září 41 669 (- ostatní prodej 3 757), srpen 41 710 (- ostatní prodej 4 031)

Komentář: Krize tištěných médií se prohlubuje a projevuje se úbytkem čtenářů hlavně u těch slabších. Leden bude krutý. Každé noviny mají svou hranici, o kterou vedou boj. Blesk o 350 tisíc prodaných výtisků denně. MF Dnes o 200, Deník svůj boj o 200 už prohrál, stejně jako Aha o 100. HN a LN se třesou, aby jejich prodaný náklad nezačínal číslem 3.
 

Deníky prodeje srpen, audit ABC: Poprvé prodává na putech Aha víc než MF Dnes!

15. listopadu 2011 v 14:34 | Ondřej Höppner

1. Blesk: září 348 226, srpen 345 229, červenec 344 436, červen 356 176

2. MF Dnes: září 214 069 (- ostatní prodej 14 331), srpen 221 805 ( - ostatní prodej 18 104),
červenec 220 544 (ostatní prodej - 18 494), červen 216 258

3. Deník: září 204 062, srpen 202 424 (- ostatní prodej 1 674), červenec 203 202, červen 203 467

4. Právo: září 119 765, srpen 121 609, červenec 121 513, červen 120 502

5. Aha: září 90 740, srpen 89 821, červenec 89 246, červen 84 900

6. Hospodářské noviny: září 42 798 (- ostatní prodej 2 420), srpen 41 203

7. Lidové noviny: září 41 669 (- ostatní prodej 3 757), srpen 41 710 (- ostatní prodej 4 031)

A je to tu! Aha! MF Dnes prodává poprvé na pultech míň, než Aha! Poprvé v historii! Aha v srpnu prodal na pultech průměrně 90 054 výtisků denně, MF Dnes jen 89 747! Gratulujeme!

Dramatický pád MF Dnes pokračuje. I rozdíl mezi MF Dnes a Deníkem se snížil na historické minimum. Je mezi nimi už pouhých 10 tisíc výtisků rozdíl. V pultových prodejích za srpen MF Dnes 96 215 tisíc prodaných výtisků, Deník 70 741. V září MF Dnes 89 747, Deník 72 539 (mírný vzestup).

MF Dnes klesla za jediný měsíc v pultovém prodeji o sedm tisíc výtisků, což je opravdu mimořádné. Bez položky "ostatní prodej" (noviny "zdarma" rozdávané do škol a letadel) klesla MF Dnes poprvé pod magickou hranici 200 tisíc prodaných výtisků denně (pultový prodej + předplatné).

Aha se vyhrabalo z krize (84 tisíc v červnu je na zavření), ale pozor na sinusoidy. Další dno bude ještě níž než to předchozí.

Jinak pořadí zůstává stejné, pouze Lidovky a Hospodářky si vyměnily svá poslední místa.

Deníky prodeje srpen, audit ABC

24. října 2011 v 21:01 | Ondřej Höppner
Celkový prodaný náklad srpen 2011:

1. Blesk: srpen 345 229, červenec 344 436, červen 356 176
2. MF Dnes: srpen 221 805 ( - ostatní prodej 18 104) ,červenec 220 544 (ostatní prodej - 18 494), červen 216 258
3. Deník: srpen 202 424 (- ostatní prodej 1 674), červenec 203 202, červen 203 467
4. Právo: srpen 121 609, červenec 121 513, červen 120 502
5. Aha: srpen 89 821, červenec 89 246, červen 84 900
6. Lidové noviny srpen 41 710
7. Hospodářské noviny 41 203

Srpen velké překvapení nepřinesl, všechny deníky vykazují stabilizované prodeje. Blesk se drží 350 tisíc, MF Dnes je druhá, Deník bojuje o hranici 200 tisíc.

Celkově platí, že pultový prodej je znamením dynamiky, předplatné znamením stability a tzv. ostatní prodeje znamením vyčůranosti.

Nejzajímavější souboj se dak odehrává o 2. a 3. místo v prodejích bez tzv. ostatního prodeje. V červenci se na 2. místo poprvé v historii dostal Deník (klesá pomaleji než MF Dnes). Odečteme- li ze srpnového celkového prodaného nákladu položku ostatního prodeje (tedy letadla, školy a ostatní podpůrné akce), vypadá stav na 2. a 3. místě takto:

MF Dnes 203 701
Deník 200 750

Pultový prodej srpen 2011:

1. Blesk 331 699
2. MF Dnes 96 215
3. Aha 89 114
4. Deník 70 741
4. Právo 68 955
5. Lidové noviny 16 554
6. Hospodářské noviny 6 641

Zmiňme ještě jeden údaj, o kterém tu dosud nebyla řeč: O obrovském promarněném potenciálu Deníku a množství jeho předplatitelů.

Deník prodal celkově v srpnu 202 424, z čeho je 130 010 předplatného.

Tak vysoký počet předplatného (byť mírně klesající), dává titulu jistotu existence na nejméně dalších deset let. Jestli má někdo na trhu tištěných médií růst, pak jsou to regionální noviny. Deníku se to nedaří výhradně kvůli dlouhodobě chabé kvalitě (Do teď těží z regionálního boomu koncem tisíciletí). Setrvačnost předplatného je podhoubím pro zatuchlost.

Například v předplatném druhá MF Dnes má 107 389 výtisků z 221 805. Bulvární deníky mají pouhé stovky přeplatitelů. Skomírající Hospodářské noviny jsou již novinami takřka jen pro přeplatitele 32 803 přeplatitelů z 41 203 prodaných.

Náš odhad: Týden a Instinkt prodán za 1 Kč

5. října 2011 v 1:05 | Ondřej Höppner








Časopisy Týden a Instinkt koupil mediální podnikatel Jaromír Soukup (agentura Médea). Stalo se tak shodou okolností krátce poté, co jsme na těchto stránkách informovali, že je nejvyšší čas oba tituly prodat. Jejich pokles je trvalý a prakticky nez šance na zvrat.

Dobrým signálem pro to, že je titul mrtvý je, že ani po masivní reklamní kampani se prodaný náklad nehne. Je to jako vzát si ostruhy na zdechlého koně.

Bývalý vlastník, švýcarský podnikatel Sebastian Pawlowski, prodal podle serveru Neviditelný pes oba své časopisy Soukupovi za 75 - 160 milionů.

Zmíněná částka je z vydavatelského hlediska velmi malá, lze za ní pořídit roční provoz obou titulů. Pozice kupce, tedy Jaromíra Soukupa, je na mediálním trhu poměrně silná (Medea se mimo jiné zabývá nákupem a prodejem inzertních ploch). Zřejmě se tedy blíží doba, kdy bude obchodovat sám se sebou.

Náš odhad je takový, že vydavatel Pawlowski prodal oba tituly Medee za jednu korunu.

Podnikatel Sebastian Pawlowski měl mocný nástup na český trh. V roce 2000 koupil skomírající Týden a za pomoci tehdejšího švýcarského ředitele vydavatelství Ringier pana Chrostiana Millera z něj udělal z něj lídra trhu.

Pawlowski podniká hlavně v nemovitostech (Karlín po povodních, nákup - rekonstrukce - prodej). Proslavil se prodejem budovy pražskému magistrátu (býv. ČEZ) a založením deníku Aha v roce 2004, který pak prodal svému spolužákovi a majiteli vydavatelství Ringier panu Ringierovi.

Problémy začaly kolem roku 2007, kdy se zadrhla stavba budovy u metra Národní třída. Tehdy shodou okolností začal též padat náklad obou titulů.

Nový majitel Týdne a Instinktu (tedy vydavatelství Mediacop) pan Soukup je v podobné situaci jako před dvěma lety podnikatel Zděněk Bakala, když koupil deník Hospodářské noviny. Má silnou značku, ale s povadlým obsahem.

Jaromír Soukup vlastní vydavatelství Standford, které vydává týdeník Profit. Titul měl v červenci 2011 auditovaný prodej 20 tisíc (Euro 24 tis., Ekonom 15 tis,). Týden měl v červenci prodej 37 tis., Instinkt 25 tisíc.

Je otázkou, k čemu jsou v době inzertní krize potřeba dva podobné tituly. Týden není kvalitnější než jeho konkurence, vyšší prodeje si udržoval setrvačností a uhýbacími manévry k lifestylovým titulním stranám. Zatímco ale konkurence zůstává stabilní, Týden klesal.

Na malém písečku teď máme poměrně nával: Na vzdělané a podnikavé muže se obrací jednou týdně: Týden, Euro, Respekt, Profit, Ekonom a částečně i Reflex. (Z deníků jsou to MF Dnes, Lidové noviny, E15 a Hospodářské noviny). Vzhledem k tomu, že takoví muži spíše brousí na internetu, než čtou, je to opravdu luxus.

Týden, Instinkt a Hospodářské noviny vykazují podobnou křivku vývoje nákladu, tedy směrem dolů. Vývojem se ocitly v novém konkurenčním prostředí, ve kterém se neumějí pohybovat.

Alarmující propad týdeníků Týden a Instinkt

1. října 2011 v 23:22 | Ondřej Höppner








(Údaje prodaného nákladu jsou vždy z července toho kterého roku)

Propad týdeníků Týden a Instinkt je trvalý, dlouhodobý a konec stále v nedohlednu. Začal v roce 2007 a od té doby prodaný náklad padá a padá. Zde jsou přesná čísla, auditovaná ABC.

Týden
2007 - 56 334
2008 - 53 268
2009 - 49 037
2010 - 41 972
2011 - 37 097

Instinkt
2007 - 37 728
2008 - 34 443
2009 - 33 451
2010 - 28 063
2011 - 25 427

Poklesy u Týdne jsou cca 4 tisíce prodaných výtisků ročně, u Instinktu cca o 2 tisíce prodaných výtisků ročně. Je pravda, že pokles postihuje většinu periodického tisku, ale například přímý konkurent Týdne i Instintku týdeník Reflex se stabilně drží hranice 60 tisíc prodaných výtisků.

Týdeník Respekt na rozdíl od Týdne dokonce roste, a to cca 3 tisíce prodaných výtisků ročně - v červenci 2011 měl 33 tisíc prodaných výtisků (změna formátu - papír, barva, odlehčenější obsah). Stabilní je i například týdeník Euro (kolem 25 tisíc).

Týden se tak v prodejích blíží například týdeníku Svět motorů, který prodá 33 tisíc týdně a také týdeníku Respekt (také 33).

Stabilní náklad lze brát v tuto pro tištěná média těžkou dobu jako měřítko kvality, naopak rychlost poklesu jako indikátor nekvalitního (zastaralého) produktu.

Příklady tápání Týdne a Instinktu jsou zcela zřetelné v posledních vydáních. Týden se snaží propad zachránit bulvarizací (což je zcela v pořádku, pokud bulvarizaci nahradíme termínem "readers friendly"), ale jde přitom ode zdi ke zdi. Bez dravějšího přístupu to zůstane tak, jak to je, tedy: Trvalý pokles s titulními stránkami tápajícími od hravých, ale mdlých koláží, ke spotřebním tématům typu "mé zuby a já".

Instinkt, který je z podstaty ženským časopisem, zarputile bojuje o pověst reportážního titulu, tedy přímého konkurenta týdeníku Reflex. Nedostatek invence Instiktu ovšem způsobuje nežádoucí střety na titulní straně, podobné té aktuální, na níž je u obou titulů herec Roden.

Zatímco koláž Rodena na Reflexu je "vymazlená" a ponuře elegantní, Instinkt použil pouhý obrázek z filmu a "vyřádil" se na tom, že Rodenovi zamodřil oči. Je to chabé a současně tu máte pěknou ukázku toho, že se Instinkt neumí pohybovat v konkurenčním prostředí. Čtenář, toužící po zábavě a reportážích si prostě koupí lepší obálku.

V cizině je zcela běžné, že více titulů nabídne ve stejnou dobu stejné téma. Jde pak o to, kdo ho zpracuje lepší zkratkou, dravějším symbolem. U Rodena (film nominovaný na Oskara a očekávaný TV seriál) se vzhledem k nedostatku mužských hrdinů dalo předpokládat, že ke střetu u nejméně dvou titulů dojde.

Už nejméně tři roky se šušká, že je Týden na prodej (Týden a Instinkt jsou ze stejného vydavatelství - Mediacop). Navíc tu máme u metra Národní místo velkolepého mrakodrapu vydavatele obou titulů díru do země v níž se povalují střepy z hrnců.

Pokud je Týden na prodej, pak je nejvyšší čas ho někomu podsunout: Bakala - ten už vydává Respekt, ale nechal se již jednou napálit s Hospodářskými novinami. Další možný kupec je Axel Springer-Ringier - to ale zřejmě s jiným vedením - v čele Týdne jsou uprchlíci z Ringieru. Pět let trvající pokles bez jediného výkyvu směrem nahoru, to už je dobrý důvod k rychlému prodeji.

Týden má stále slušné předplatné - 12 tisíc výtisků měsíčně - což je třetina prodaného nákladu (Svět motorů má 9, Respekt 10). Prodával by se zřejmě v balíku s www.tyden.cz, který sice není v Netmonitoru (počítadlo návštěvnosti), ale kvalifikovaný odhad unikátních návštěv denně je cca slušných 20 tisíc s nárůstem kopírujícím nárůst internetového trhu.

Týden má ale poměrně drahý provoz (papír, rozsah) a velké redakční náklady (Jen na redakčních platech cca 2 miliony měsíčně, což je cena nejméně 20 inzertních celostran).

U Instinktu se sice o prodeji (předplatné 5 tisíc) nešušká, ale vzhledem k situaci je velmi pravděpodobný. Otázka ale je, co s ním a komu (Bauermedia? Stratosféra? Sanoma? Mladá Fronta?). Malá redakce ano, když se uberou stránky a předělá se na ženský titul, nebo nějak hravěji... no, těžko říct. Zřejmě spíš tak pět let pachtění a pak pápá.

Žhavý červenec 2011: MF Dnes poprvé v historii třetí místo na trhu!

13. září 2011 v 23:40 | Ondřej Höppner
Blesk se po změně vedení drží zuby nehty lehce pod hranice 350 tisíc a zachovává si s přehledem pozici jedničky na trhu. MF Dnes bojuje o magickou hranici 200 tisíc, kterou zachraňuje jen položkou "ostatní prodej".

Bez "ostatních prodejů" se pravicová Mladá Fronta propadá poprvé v historii na třetí místo a trhu pod regionální Deník.

Po odečtení "ostatních prodejů" má Deník 202 384. MF Dnes: 202 050.

Je to poprvé v historii, co se MF Dnes propadla až na 3. místo. O první místo tyto pravicové noviny připravil v roce 1993 nový populistický Blesk. Nyní, v roce 2011 klesá MF Dnes na třetí místo pod regionální Deník.

"Ostatní prodej" je dlouhodobě terčem kritiky auditorů prodeje. Je velmi obtížně kontrolovatelný, vetšinou uvádí výtisky zdarma rozdané na koncertech, koupalištích nebo do letadel.

MF Dnes má rubriku "ostatní prodej" kolem 20 tisíc výtisků, což je mnohonásobně víc než jiná peridodika. "Ostatní prodeje" se u Deníku, Blesku, Lidových novin, deníku, atd, se pohybují v řádu stovek.

1. Blesk: červenec 344 436, červen 356 176
2. MF Dnes. červenec 220 544 ("ostatní prodej" 18 494), červen 216 258
3. Deník: červenec 203 202 ("ostatní prodej 818"), červen 203 467
4. Právo: červenec 121 513, červen 120 502
5. Aha: červenec 89 246, červen 84 900

P.S.: Pro deník Aha!: Září bude kruté, ale neklesejte na duchu! Tyhle noviny se dají dělat v pěti lidech. Přebytek se bude infiltrovat do Blesku či do Blesku.cz.

Kdo tedy vlastně zbořil ty dva mrakodrapy? (Otevřený dopis pracovnic továrny na kancelářské svorky prezidentu Obamovi)

12. září 2011 v 2:36 | Ondřej Höppner |  Články a grafy
Milý Obamo, helou.

Cítime s vámi a není to jen proto, že jste velmi hodný. Vy jste, nebojím se to říci, převtělený holub míru. Jsme tady v závodě vaše velké fanynky, naše skříňky jsou Vámi polepené.

Jak jste zatočil s tím Ládinem, to bylo super! Jak vás napadlo ho hledat zrovna v Tralalabádu? Muselo to dát práci, prosmějčit celý Pákistán. Hledali jste i v Číně? S holkama jsme se shodly, že mohl být právě tam. V Číně prý žije hodně lidí a člověk se tam snadno ztratí v davu.

A vy: Šup ho tam do Tralalabádu. Je pravda, že Usama jedl žížaly? Fuj. Dobře, že nebyl žádný soud. Člověk jako Ládin si žádný soud nezaslouží, určitě by se vymlouval.

Když byla na Ládina vypsaná odměna, taky jsme ho s holkama hledaly. Prošmejdily jsme celý městys! Jednoho Ládina jsme našly, ale nebyl to on, tenhle se živil jako hodinový manžel a neměl ani řidičák, vozil ho syn.

Ještě že byl tenkrát, před desti lety, zrovna u moci Bush, být tam nějaký moula, kdo ví, jak by to dopadlo.

Chtěli jsme se Vás s holkama zeptat na ta malá letadla. tady se každou chvíli práškuje, máme z toho takový divný pocit. Máme to někam nahlásit? Je za to taky nějaká odměna?

Tak to je asi tak všechno, Posíláme vás pár kancelářských svorek. Byla to docela fuška je pronést bezpečnostním rámem.

Tak všechno nej a hejdujudu!

Marie Šviháčková a celá druhá směna.



Editorské směrnice W. R. Hearsta z roku 1933

16. srpna 2011 v 16:07 | Ondřej Höppner |  Dějiny bulváru v Čechách

Totéž tvrdím už 20 let a to jsem ani nevěděl, že už to někdo vymyslel před 70 lety. Kdyby mě čeští novináři poslouchali, ušetřila by si tuzemská žurnalistika 20 let tápání ve slepých uličkách.

Autorem editorského kodexu je William Randolph Hearst, největší mediální magnát všech dob a zakladatel bulvárního tisku.

Hearstův seznam mohu dolnit jen o pár drobností: "Nepoužívej cizí slova". "Do titulku patří sloveso". "Když nevíš jak, začni přímou řečí".

V roce 1930 patřilo panu Hearstovi přes dvacet deníků (včetně Washington Times), několik týdeníků, magazíny jako Cosmopolitan či Harper´s Bazaar, dvě tiskové agentury, rozhlasová stanice a filmová společnost.


Editorské směrnice W. R. Hearsta (1933)

1. Dělej noviny pro ty nejmilejší čtenáře, kterými je skvělá střední třída. Vyhýbej záplavě nudných zpráv, které by měly čtenáře zajímat, ale nezajímají.

2. Nikdy nepublikuj nic, co by mohlo čtenáře urazit. Střez se hrubosti a pokleslosti. I ta nejsenzačnější zpráva může být řečena slušně.

3. Tvoř titulky jasné, stručné a zajímavé. Musí odpovědět na otázku: O čem to je? Vyhýbej se titulkům, které jsou příliš chytré, než aby mohly být srozumitelné.

4. Titulní strana je tvá výkladní skříň. Tam dávej důležité zprávy a zprávy o známých lidech. Je lepší dát na titulní stranu velké téma ve zhuštěné podobě, než ho mít na větším prostoru uvnitř listu.

5. Nic není únavnějšího, než příliš mnoho slov. Nechť naši lidé píši stručně a výstižně. Nedovol, aby čtenář tápal.

6. Veď své lidi k tomu, aby přepisovali dlouhé věty na několik krátkých. Pouč redaktory, že krátké věty jsou základ.

7. Fotografie důležitých událostí s vysvětlujícími diagramy jsou velmi cenné. Dej každému snímku tolik prostoru, kolik si zaslouží.

8. Musíš všem ukázat vliv a význam svého listu. Pokud toho nejsi schopen ty, veřejnost to za tebe neudělá.



Staroměstské noviny exkluzivně: Franz Kafka měl syna!

14. srpna 2011 v 22:51 | Ondřej Höppner |  Malostranské, Staroměstské a StaroBrněnské noviny
Franz Kafka měl syna! Tuto šokující zprávu vypátrali reportéři Staromětských novin v archivech. Syn Franze Kafky se jmenoval Martin a Kafka ho počal s nejlepší kamarádkou své snoubenky. Celou zprávu najdete zde: www.staromestskenoviny.eu

Vývoj nákladu Blesku, MF Dnes a Malostranských novin duben - květen 2011

13. srpna 2011 v 0:35 | Ondřej Höppner |  Články a grafy

Rozvírají se nůžky mezi prodeji Blesku a MF Dnes. Zatímco deník Blesk od dubna do června roste (průměrné denní prodeje), MF Dnes nezadržitelně klesá a atakuje magickou hranici 200 tisíc výtisků.

Blesk: duben 341 tis., květen 346 tis., červen 356 tis. (nárůst 15 tisíc za tři měsíce)
MF Dnes: duben 234 tis., květen 222 tis., červen 216 tis. (pokles 18 tisíc za tři měsíce)
Malostranské noviny: duben 10 tis., květen 10 tis., červen 10 tis. (stabilní)

Pozn.: Malostranské noviny jsou zdarma

Pád MF Dnes začíná být dramatický a zřejmě se blíží masové propouštění. Vše nasvědčuje tomu, že MF Dnes prolomí ještě letos magickou hranici 200 tisíc průměrně prodaných výtisků denně.

Pokud bude MF Dnes klesat náklad dál tímto tempem (10 tisíc výtisků měsíčně), dostane se za dva roky na úroveň Malostranských novin.


Pravda o převleku Ivety Bartošové

12. srpna 2011 v 15:54 | Ondřej Höppner














Iveta Bartošová chodí nakupovat pití v převleku, říká se, a všichni se vysmívají jejím teplákům a paruce z obchodu s žertovnými předměty. Jde o další z řady nepochopení, kterým musí tato Paní zpěvačka čelit.

Čepice hluboko do čela, bunda s kapucí, pevně semknuté rty, ve tváři výraz odhodlání. Plíží se ulicemi periferie směrem k obchodu, plného lákavého zboží. Jen natáhnout ruku a…

Cítíte tu souvislost mezi vysmívaným uhříněveským přízrakem a událostmi, které nyní hýbou světovými médii? Iveta je mapuje přesně, neomylně, jako by byla vybavena nějakým zvláštním radarem, jako má třeba netopýr nebo delfín.

Metafora

Asi nikomu není lhostejné, co se nyní děje v londýnských ulicích, ale ještě nikdo nenašel dostatečně silnou metaforu, aby upozornil na zbytečnost násilí v září ohňů pod Big Benem. Až autorka megahitu Heja heja, prosté děvče z Frýdku - Místku, megastar české populární hudby.

Iveta převlekem za anglického anarchistu postavila most mezi oběma národy. Zatímco za kanálem rabují bezejmenní darebáci obchody a berou si plnými hrstmi to, co jim nepatří, slavná Iveta si bere po troškách, co jí patří a ještě za to platí poctivě vydřenými penězi. Je to silné.

Poselství

Iveta nám říká: "Tady přece nejde jen o mě, o mou prchavou popularitu, o mé písně, údajnou lásku, nefungující diety, nebo boty. Důležitější je to, co nás přesahuje, co potrvá, když my už tady nebudeme."

"Nesmíme se smířit s násilím a bezprávím, i kdyby se dělo třeba za deseti kanály. Nasaďme si kapuce, postavme se do šiku a řekněme jednohlasně: "My chceme mír!" "Nesouhlasíme s rabováním!" "Jsme poctiví pracanti!"

Děkuji ji Iveto, až Tvůj převlek mi ukázal nahou pravdu. Po tomhle galašou svět už nikdy nebude stejný. A teď už se můžeš zase odmaskovat.

Jiřina Švorcová, pult osobnosti

11. srpna 2011 v 12:31 | Ondřej Höppner |  Komentáře pro Blesk.cz

Seriál Žena za pultem, který měl ve své době za cíl tužit režim, se v toku času posunul spíše do komediálního žánru. Herečka Jiřina Švorcová, kterou seriál proslavil, se v toku času neposunula ani o píď.

Její názory na spravedlivou společnost zůstaly neměnné, i když už společnost dávno začala být nespravedlivou úplně jinak.

Běda!

Vzpomeňme její slavnou erotickou scénu s Petrem Haničincem ve zmíněném seriálu. Tehdy, v Československé televizi v roce 1977, se zdála být vášnivá, prudká, ale přesto plná něhy a soudružského porozumění.
Dnes, když se podíváme na youtube, jde spíše o konverzačku, při které se milenci takřka nehýbou.
Časy se změnily, Jiřina Švorcová ne.
Pocházela z chudé rodiny námezdního kutila a důsledně to požadovala i po ostatních. Běda tomu, kdo měl někdy byť jediného zaměstnance!

Mávátko

Nová doba si žádá nové hrdiny a od těch starých je třeba co nejrychleji odskočit. Aby nás tak s nimi někdo vyfotil! Jiřina Švorcová, která nikdy nesundala rudý šátek, stála až do smrti jako u pomníčku, který už dávno zbořili a místo něj postavili směnárnu.
Tak se Rudá Jiřina, jak se jí přezdívalo, posouvala postupem času zpoza pultu pod něj, až ji nakonec odvezli do skladu a uskladnili vedle oprýskaných hvězd, mávátek a bust.
Vždy na 1. máje, když bylo radosti plný Džbán, vylezla paní Jiřina na denní světlo a zarecitovala z pódia stařečkům a stařenkám, i těm mladým, jak to tenkrát bylo. A že bylo o čem povídat, o těch časech, kdy ještě hořelo.

Řád

To bylo tenkrát, kdy zkratka StB ještě znamenala něco jiného než Set Top Box (zařízení na příjem televizního signálu) a s.r.o. (eseročko) byla zkratka pro Svaz revolučních odborů.
Časy se změnily, Jiřina Švorcová ne.
"Stále věřím ve spravedlivý řád, ať už se bude jmenovat jakkoli," řekla Jiřina Švorcová krátce před smrtí.


Jsou nepokoje v Londýně začátkem světové revoluce?

11. srpna 2011 v 12:25 | Ondřej Höppner |  Komentáře pro Blesk.cz
Jestli někdy vypukne revoluce, která smete současný světový řád, začne právě tak, jak vidíme v dnešním Londýně. Na základě záminky, pomocí internetových sociálních sítí a její armádou budou mladíci v kapucích.
Statisícová armáda mladíků a dívek bez identity pustoší v Londýně celé bloky, rabuje jeden obchod za druhým. Anarchie se šíří i do jiných měst a jestli se něco nestane, zachvátí celou Anglii.
K tak mohutné vzpouře by nikdy nedošlo, kdyby neexistovaly sociální sítě jako je Facebook, Twitter a další. Dosud nikdy v historii nebylo možné zorganizovat anarchistickou válku tak rychle, jako dnes.

Hněv

Proti maskovaným bojovníků nemá policie žádnou zbraň, protože nejde o jeden šik, ale o mnoho desítek skupinek, malých samostatných bojůvek, které nepodléhají žádnému vedení. Fungují podobně jako internet.
Policie má vlastně jedinou účinnou zbraň, a to jsou kamery. Město je jimi prošpikované jako při obrovské reality show. Velký Bratr tě sleduje, policie ti pak na základě fotografie a rekognice dá jméno.

Avatar

V drtivé většině případů tě bude muset někdo poznat, tedy udat, abys mohl být zatčen. Tvář beze jména je jako avatar.
Kamery jsou zbraní, která řeší důsledek, ale tady jde především o příčinu. A tou rozhodně není černošský mladík s maketou pistole, kterého před pár dny údajně zastřelila policie.


Prodeje deníků červen 2011 (denní průměr). Jediný Blesk prodal víc!

11. srpna 2011 v 2:22 | Ondřej Höppner |  Články a grafy
Blesk:...................356 176 (jediný prodal víc než květnu!)
MF Dnes................216 258
Deník:...................203 467
Právo....................120 502
Aha:.......................84 900
Sport......................46 366 (největší pokles ze všech, o 10 tisíc)
Lidové noviny...........43 518
Hospodářské noviny: 41 323

Blesk je jediný deník na trhu, který v červnu oproti květnu zvýšil prodej! O měsíc dříve, tedy v květnu, prodal denně 346 tisíc, tedy o deset méně než v červnu. V kontextu celkového poklesu trhu tištěných médií je to vynikající úspěch, rovnající se takřka zázraku (loni v červnu byl ovšem prodej 394 tisíc, nedy o 40 tisíc víc).

MF Dnes klesla o 6 tisíc z 222 tisíc (loni 243), Deník klesl o 2 tisíce, Právo méně jen o 300 kusů, Aha pokles o 2 tisíce, Sport klesl o 10 tisíc, Lidové noviny zůstaly stejné, Hospodářské noviny také.

Nejstabilnějšími deníky na trhu jsou dlouhodobě Blesk a Právo. Nejvíc klesá MF Dnes. Na hranici krachu se dlouhodobě pohybují Lidové noviny.

Nás ale hlavně zajímá honička pravicového bulvárního deníku MF Dnes a populistého deníku Aha, jehož zakladatelem je autor tohoto blogu. Připomeňme, že v pultovém prodeji (tedy bez předplatného a tzv. ostatního prodeje) se oba deníky propadají níž a níž a my čekáme na den, kdy se MF Dnes propadne pod Aha. Jak to tedy vypadá:

V červnu se prodalo na pultech průměrně za den:
MF Dnes:............90 863
Aha....................84 225

Inu, už se to blíží. Připomeňme vývoj:
MF Dnes: březen 99 tisíc, duben 96 tisíc, květen 93 tisíc.
Aha: březen 91 tisíc, duben 88 tisíc, květen 85 tisíc.

MF Dnes se propadá měsíčně pravidleně o 3 tisíce, Aha tentokrát pokles zpomalilo, tedy spadlo jen o 1 tisíc. Aha, vydrž! V září by mohlo být hotovo!

Zpráva pro redakci Aha: Neklesejte na duchu, tyhle noviny se dají dělat v pěti lidech.

Kolik lidí denně si vlastně koupí noviny?

24. července 2011 v 22:32 | Ondřej Höppner |  Články a grafy
Tak si to spočítejme (prodaných výtisků v průměrný den v květnu na pultech včetně předplatného a tzv. ostatního prodeje, zdroj: audit ABC):

Blesk 346 tis., MF Dnes 220 tis., Deník 205 tis, Právo 120 tis., Aha 86 tis., Sport 56 tis., Lidové noviny 43 tis., Hospodářské noviny 41 tis.

To máme: 1, 117 milionu prodaných výtisků denně.

Při čtenosti cca 4 čtenáři na jeden výtisk (Media Projekt) to máme cca 5, 5 milionů čtenářů denně. Každý druhý občan ČR včetně kojenců si tedy denně přečte noviny.

Celkově ale má jak kupování, tak čtení tištěných deníků dlouhodobě klesající úroveň.

Rekordmanem v této oblasti je Mladá fronta Dnes (údaje zveřenil začátkem června Media Projekt, jsou z období poslední čtvrtletí 2010).

MF Dnes četlo o neuvěřitelných 76 tisíc čtenářů méně než před rokem (celkem četlo 816 tisíc). O tom, jak obrovské je to číslo, vypovídá fakt, že například Blesku, který je takřka 2x větší než MF Dnes, poklesla za stejné období čtenost o pouhých 26 tisíc.

Honička na pultech nabírá na obrátkách: MF Dnes stíhá Aha v kvapíkovém rytmu

20. července 2011 v 3:35 | Ondřej Höppner |  Články a grafy
Mladá fronta Dnes 93 tisíc, Aha 85, tedy rozdíl 8. Přetahovaná o druhé místo v prodeji na pultech nabývá na obrátkách. Květnové auditované prodeje ABC potvrzují, že bude ještě horko.

Propad Mladé fronty Dnes pokračuje a 100 tisícová hranice je zřejmě už dávno pápá (nejhorší výsledek v historii). Pokles tohoto pravicového bulvárního deníku probíhá takto: březen 99 tisíc, duben 96 tisíc, květen 93 tisíc.
Ale ani bulvární populistický deník Aha není příliš stabilní: březen 91 tisíc, duben 88 tisíc, květen 85 tisíc. I to je nejhorší výsledek v historii (kde jsou ty časy prodejů přes 200 tisíc v roce 2004?). Tady se červená rozsvítí u 50, ale není třeba zoufat, noviny se dají dělat i v pěti lidech.
Na čtvrtém místě v pultových prodejích je deník Deník: březen 72 tisíc, duben 73 tisíc, květen 71 tisíc. Nejbližší konkurent Právo měl v květnu na pultech prodeje 69 tisíc (březen 71 tisíc, duben 70 tisíc), tam je to hodně těsné.

První místo si s přehledem drží Blesk: březen 338, tisíc duben 330 tisíc, květen 335 tisíc. Tento výsledek je vzhledem k poklesu ostatních velký úspěch.

Lidové noviny, ehm, je načase uzavírat sázky: březen 18 tisíc, duben 18 tisíc, květen 17. vypadá to stabilně, ale je to trochu nízko.
Vyloženě do skoku není ani Hospodářským novinám: březen 7 tisíc, duben 6 tisíc, květen 6 tisíc.

Jiří Dienstbier, nejslavnější česká feministka

20. července 2011 v 0:51 | Ondřej Höppner |  Umělecké koláže
Senátor Jiří Dientsbier ml. má pěknou čajovou soupravu a věří v rovnováhu 92 ku 3.

Další články


Kam dál